AJG - Alšova Jihočeská Galerie | Archiv

Projekt RECYKLART
27. listopadu 2009 – 28. února 2010
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

Kurátor výstavy: Marie Ondřichová / 603 140 201
________________________________________

Na počátku všeho byla jen hromada nepotřebného odpadu určeného k likvidaci. Firma GALILEO Production, s.r.o. začala spolupracovat s dětským výtvarným kroužkem Mileny Švecové dnes s atelierem Tvor a se ZŠ L. Kuby v Rožnově, kde dali pedagogové a děti vznik novým možnostem, kde se změnil zbytek materiálu v umělecké dílo. A to nás přivedlo na myšlenku, proč neukázat a nedat možnost i ostatním.
A projekt RECYKLART byl na světě. Našli jsme 12 veřejných míst po Českých Budějovicích a Hluboké nad Vltavou a oslovili 12 školek, škol a výtvarných kroužků, zadali téma „SETKÁNÍ aneb co všechno se potkává“, ostatní už bylo na dětech. I když nejenom, tvořila mládež, dospělí i důchodci a to nás utvrzuje, že na věku nezáleží.
Na každém místě v měsíci říjnu se prezentovala jen jedna organizace, z které porota později vybírala tři nejlepší díla. Centrální výstava bude zahájena v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou 27. 11. 2009 v 10.30, kde proběhne vyhlášení výsledků a předání cen.





Vystavující/
MŠ Papírenská, Církevní MŠ České Budějovice, ZŠ Waldorfská a MŠ České Budějovice, ZŠ L. Kuby Rožnov,
ZŠ Hluboká nad Vltavou, ZŠ Dukelská, ZŠ Matice školské, Světluška – centrum pro osoby se zdravotním postižením, Dětský výtvarný atelier Tvor, Bazilika o.p.s., DDM České Budějovice, SNN v ČR, Poradenské centrum České Budějovice


Projekt mohl vzniknout jen za podpory a pomoci mnoha sponzorů/
GALILEO PRODUCTION, s.r.o.
JIHOČESKÝ KRAJ, FABER CASTELL, TISKÁRNA VYŠEHRAD s.r.o,
ALŠOVA JIHOČESKÁ GALERIE, MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE,
MĚSTO HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, JIHOČESKÉ DIVADLO, NEMOCNICE ČESKÉ BUDĚJOVICE a.s., MEDIPONT ČESKÉ BUDĚJOVICE,
MLÉČNÝ BAR PIARISTICKÉ NÁMĚSTÍ, ČESKÁ POJIŠŤOVNA a.s.,
OBCHODNÍ A SPOLEČENSKÉ CENTRUM ČESKÉ BUDĚJOVICE s.r.o.,
KANZELSBERGER a.s., ZŠ POHŮRECKÁ

---

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou a GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ V HRADCI KRÁLOVÉ
Hráči

10. prosince 2009 – 31. ledna 2010
Autor výstavy: Martina Vítková
Kurátor výstavy pro České Budějovice: Hynek Rulíšek




O výstavě a autorech:
Přibližně 140 exponátů od více než 60 autorů zapůjčilo 43 soukromých vlastníků a veřejných institucí. Výstava se zabývá člověkem – hráčem, tím kdo si hraje i tím, kdo si zahrává od 19. století do současnosti. Mezi nejstarší (1840) patří Hráči v karty Josefa Navrátila původně z Waldesovy sbírky. Naopak nejsoučasnější je autorská hra Radima Jurdy Insula, jejíž prototyp na výstavě uvidíte. Originální hra by měla ještě letos získat svou tištěnou podobu o objevit se na prodejních pultech. Mezi nejdražší obrazy výstavy patří Hráči karet od členů Osmy, tedy od Emila Filly, Bohumila Kubišty a Vincence Beneše z doby před první světovou válkou. Nebo ještě starší (1893) portrét houslisty Františka Ondříčka z ruky svého přítele z mládí Václava Brožíka. Návštěvníky určitě zaujmou i současnější hráči: ořechová skupina hráčů - bojovníků Michala Gabriela, kreslené vtípky na téma orchestrů od Karla Nepraše a expresivní obrazy zapůjčené z brněnské Wannieck Galllery, tedy ze slavné sbírky současné malby Richarda Adama.
Mezi nejslavnější mýtické a historické hráče patří Dalibor ve vězení Františka Čermáka, židovský žalmista Král David s loutnou od Felixe Jeneweina, Paganini od Karla Šlengera i Františka Tichého. Nebo Louis Armstrong Václava Chocholy. Příkladem hráče zachyceného fotograficky Milan Hlavsa, Karel Kryl nebo Petr Nikl.
Na výstavě jsou obrazy, kresby i grafiky, také sochy a objekty z netradičních materiálů. O ořechových slupkách jsme se už zmínili, ale pozoruhodné jsou rovněž papírové sportovní výjevu v pohybu mladého výtvarníka Čestmíra Přindiše. Politická mocenská hra je námětem Jiřího Surůvky a hra jako šťastný okamžik života, to je téma Rudolfa Dzurka na obrazech vysypávaných skleněnou drtí. O tom, že hra má i temný existenciální rozměr, psal už Dostojevský. Temného aspektu hry si všímají obrazy Lady Gažiové nebo snímky Dagmar Hochové.
Fotografie slavných  hráčů i kohokoli z nás v roli hráče poskytli také Věra Mohylová, Pavel Šmíd, Jan Adamec, Bohdan Holomíček, Luděk Vojtěchovský a Miloslav Klimeš.

---

Petr Fiala / Krajina magnolií

22. 10. - 16. 12. 2009 / Wortnerův dům v Českých Budějovicích

Petr Fiala není a asi nikdy nebude ambiciózním lídrem umělecké scény, který efektními velkoformátovými obrazy ohromuje veřejnost. Jeho síla a nezaměnitelná osobitost spočívá ve zvláštní intimitě díla a vzácně vyrovnané kvalitě výtvarné tvorby. Autor vytváří klasickou, ale přitom současnou tvorbu (malbu), které v některých aspektech navazuje na tradici českého a evropského umění 20. století (jeho oblíbeným autorem je například René Magritte).  Dostává se až do imaginativní podoby, zachycující v osobité rekonstrukci obrazového světa někdy až absurdní pohled na současnost. Miroslav Pesch v autorově předchozím katalogu upozornil na jeden z nejdůležitějších aspektů jeho dosavadní výtvarné produkce, na časovou rozprostraněnost, která je nejen v jednotlivých tématických okruzích, ale i v jednotlivých artefaktech: „Fiala se ve svých vnitřních vizích celkem lehce dostává do pozoruhodného vakua času, které ruší ve svém imaginárním prostoru běh dění, řekněme rovnou planetární dějiny světa“.

---

Michael Rittstein / Vlhkou stopou (o vodu se dělím s hady)

30. 5. 2009 - 1. 11. 2009  AJG v Hluboké nad Vltavou

Narodil se 17. září 1949 v Praze. Malíř, kreslíř, ilustrátor a vysokoškolský pedagog. Od roku 2001 vedoucí ateliéru Malba III. na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2007 byl jmenován docentem. Studoval na Střední odborné škole výtvarné Václava Hollara v Praze ( 1964 – 1968 ) a na Akademii výtvarných umění v Praze ( prof. Arnošt Paderlík, 1968 – 1974 ). Je členem Volného seskupení 12 / 15, Pozdě, ale přece ( první výstava byla v roce 1988 ) a Spolku výtvarných umělců Mánes. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1976. Svým dílem je zastoupen ve většině galerií ČR a soukromých sbírkách u nás a v zahraničí.

---

Libuše a Jaromír Knotkovi / Výběr z celoživotní tvorby

4. 9. - 18. 10. 2009 / Wortnerův dům v Českých Budějovicích

Libuše a Jaromír Knotkovi / reportáž (video)

Výstava z tvorby manželů Knotkových má dvě rozdílné části, které spolu ale zřetelně souvisí. Jedna část expozice, podnícená letošním životním jubileem, představuje volnou tvorbu Jaromíra Knotka, absolventa Akademie  výtvarných umění v Praze (1974). Autor sice není snad tak mediálně známou osobností jako někteří jiní umělci, možná i z toho důvodu, že velkou část jeho času a uměleckého projevu zaujímá vědecká kresba. Volná tvorba se stává, vzhledem k úmorné a soustředěné ilustrační činnosti, čím dál častěji jen určitým prostředkem k relaxaci od náročné práce, jejíž výsledek je již předem pevně daný a vyžadovaný (konkrétní vzhled zvířete) a určitou ventilací nahromaděné tvůrčí energie. Vystavené artefakty stručně zachycují vývoj umělcova díla od školních let na Akademii až po současnost. Jaromír Knotek se nejdříve věnoval malbě s tendencí zachycení reálného vzhledu skutečnosti se symbolickým vyzněním díla. To jej přivedlo k fotografii, která téměř v jedné době převládla. Naštěstí se ale nestala vyvrcholením autorova snažení, ten toužil po hlubším přesahu větším osobním podílu na výsledku tvorby. Proto začal fotografie různě upravovat a doplňovat kresbou za využití různých specifických technik. V dílech devadesátých let i nadále až do současnosti přechází ke kombinaci kresby reálných zvířat v různých vztazích k výjevům z lidského světa, doplněných o různé expresivní, místy až abstraktní prvky.

Jiří Ptáček / ozvěny a nápovědy

Wortnerův dům / 25: 6. - 30. 8. 2009

Letošní šedesátník, jihočeský malíř Jiří Ptáček, vystavuje od čtvrtka 25. června 2009 v prostorách Wortnerova domu AJG v Českých Budějovicích obsáhlý soubor bezmála stovky rozměrných obrazů. Výstava s názvem „Ozvěny a nápovědy“ je ohlédnutím za autorovou tvorbou posledních patnácti let. Zdrojem malířovy práce je abstrahovaná a metaforizovaná inspirace přírodou. Jiří Ptáček vytváří prostřednictvím barvy svébytný protějšek prožité skutečnosti, skrze niž se obrací k člověku / Čeření, Břeh Ikarův, Zranění /.

Výstavu doprovází výpravný trojazyčný katalog, který vydala ve spolupráci s autorem Alšova jihočeská galerie za finanční podpory Jihočeského kraje. Na 122 barevných reprodukcích představuje výběr z autorova díla od roku 1989 až po současnost.

Kurátor výstavy Mgr. Vlastimil Tetiva k Ptáčkově tvorbě říká: „Touha po znovunalezení původní jednoty světa a člověka je charakteristická pro celé Ptáčkovo malířské dílo, které je vlastně „jedinou pomalou poutí“ k dosažení jejího adekvátního výrazu. Vhodnou mi připadá citace Herakleitovy věty: „Blesk stvořil universum“. Tento imaginární blesk se Jiřímu Ptáčkovi změnil ve světlo, jež se stalo pralátkou jeho obrazů.“

 

---

Jan Smetana / souborná výstava

Wortnerův dům / 29. 1. - 15. 3. 2009



    Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou připravuje v termínu od 29. ledna do 15. března 2009 soubornou výstavu umělce a pedagoga Jana Smetany. Výběr tohoto autora není náhodný. Rok 2008 se nesl mimo jiné hned ve znamení dvou výročí – 90. výročí umělcova narození a 10. výročí jeho smrti.
První malířské pokusy uskutečnil již v páté třídě reálky. Ve svém snažení pokračoval i nadále, avšak 17. listopadu 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn v Sachsenhausenu až do 20. dubna 1940. Jan Smetana byl velice talentovaný umělec, o čemž mimo jiné svědčí jeho členství v uměleckém sdružení Skupina 42, jejímž nejmladším členem byl. Skupina 42 (členy byli například Stanislav Gross, František Hudeček, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jiří Kotalík atd.) byla jednou z rozhodujících veličin umělecké tvorby v období  druhé světové války a značně též ovlivnila poválečný vývoj moderního výtvarného umění. Právě ve Smetanově ateliéru se tito spříznění umělci a teoretici rozhodli skupinu 27.11. 1942 založit. Na první výstavě Skupiny 42, která se konala v roce 1943 v Topičově salonu, vystavil překvapivě vyzrálý soubor jedenácti obrazů. Inspirací k jeho prvním dílům byla pražská zákoutí, jako Strahov, Michle, Dejvice, Břevnov, Štvanice, Petřín a další. Po válce se v jeho tvorbě objevují motivy z Paříže, kterou navštívil v létě 1946 v souvislosti s účastí na výstavě Art tchécoslovaque, mapující mladé české umění z dob války. V padesátých letech se mu podařilo podniknout několik cest po Asii a Africe a snad i zážitky z těchto zemí ovlivnily proměnu v jeho tvorbě a oživení barevnosti obrazů. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v r. 1948 v pražském Topičově salonu. Po ukončení činnosti Skupiny 42 se obrátil malíř od městských motivů ke krajině a to jej přivedlo postupně k přírodě jako takové, k prozkoumávání a zachycování jejích vnitřních i vnějších projevů, k meditaci nad vzájemnou interakcí přírody a člověka.
Jan Smetana ovšem nebyl jen vynikajícím umělcem, ale též zasloužilým pedagogem. Nejdříve působil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1967 se stal vedoucím speciálního ateliéru pro figurální a krajinářskou malbu na Akademii výtvarných umění v Praze a r. 1968 jmenován řádným profesorem. Na Akademii výtvarných umění setrval řadu let (do r. 1983) a pod jeho vedením vyzrávala řada známých výtvarníků české moderní scény, jako například Antonín Kroča, Richard Konvička, Blanka Kadečková, Vladimír Kokolia, Ivan Komárek, Milan Chabera a mnoho dalších.
Výstava si klade jednak za cíl připomenout životní výročí tohoto stěžejního autora českého výtvarného umění, ale také poskytnout divákům zřejmě největší a nejucelenější soubor celé autorovy tvorby po jeho smrti. Důraz bude také kladen na závěrečné období umělcova díla, neboť tyto artefakty nebyly ještě prakticky ve větším měřítku prezentovány.

                                                                                                                                                                                          Hynek Rulíšek

 

Archiv předchozích let ZDE