FLÁMSKÉ A HOLANDSKÉ MALÍŘSTVÍ 16. – 18. století
Panoramatická prohlídka: Flámského a holandského malířství
Základ kolekce flámské a holandské malby v Alšově jihočeské galerii položila v první polovině 20. století sbírka Vlastislava Zátky (1887 – 1962), významného českobudějovického právníka a podnikatele. Ve spolupráci s mnohými předními znalci oboru se mu podařilo vytvořit vysoce hodnotný soubor nizozemské malby, jenž byl roku 1936 dokonce v Českých Budějovicích zpřístupněn veřejnosti.
Za druhé světové války byla sbírka zabavena Gestapem a přemístěna do Českomoravské zemské galerie. Po válce byly obrazy vráceny původnímu majiteli, některé však zůstaly v pražské
galerii jako zápůjčky. V roce 1947 byly konfiskovány podruhé, tentokrát komunistickým režimem. Do Alšovy jihočeské galerie byla pak sbírka celá převedena roku 1960, stejně jako již před tím některé flámské a holandské obrazy z Krajského vlastivědného muzea v Českých Budějovicích. Alšova jihočeská galerie počala sbírku obohacovat o nové přírůstky, čímž vznikla poměrně početná kolekce, doplněná navíc o dlouhodobé zápůjčky z pražské Národní galerie (převážná část z nich byla zapůjčena ke konci 70. let 20. století).V roce 1993 byla sbírka Vlastislava Zátky vrácena jeho rodině,
avšak její podstatná část v galerii byla ponechána jako dlouhodobá zápůjčka.
Expozice Alšovy jihočeské galerie představuje v souhrnu ty nejdůležitější obory flámské a holandské malby 16. – 18. století. Jedná se o obrazy, které v převážné většině vznikaly na objednávku měšťanů a byly určeny k výzdobě jejich domů. Nejstarším obrazem v expozici je Nesení kříže z doby kolem poloviny 16. století od antverpského malíře Cornelise Massijse. Malíř ohromuje svým uměním detailně zobrazit nejen početný zástup lidí, ale i město v pozadí. Můžeme mimo jiné pozorovat běžný venkovský život (bělení prádla, scéna před hostincem). Vše je provedeno velmi precizně. Právě tato preciznost a přesnost v zobrazování, umění pozorovat a malířsky reprodukovat předměty kolem sebe, se staly jednou z největších předností flámské a holandské malby. Každá oblast, jak jižní Nizozemí (Flandry), tak severní Nizozemí (Holandsko), však díky historickým okolnostem zažívala rozkvět umění v odlišných směrech. Zatímco flámské malířství žilo i z církevních zakázek, v malířství holandském se plně rozvinuly další druhy, zaměřené k měšťanskému publiku. Jedním z nejdůležitějších žánrů se v Holandsku stala krajinomalba. Na obrazech se objevují malebná lesní zákoutí,přímořské oblasti s větrnými mlýny, zimní krajina. Jedná se o žánr, který našel vrchol v dílech takových mistrů, jakými byli Jan van Goyen nebo Jacob van Ruisdael. Mnoho nizozemských malířů poznalo také italskou výtvarnou produkci. Idealizované italské Reinier Nooms zvaný Zeeman, Plachetnice v přístavu, 1650 – 1660 krajiny vytvářeli například Jan Asselijn nebo Nicolaes Pietersz.Berchem.
Portrétní tvorbu v expozici zastupuje Cornelis van der Voort, malíř narozený v Antverpách, který však přesídlil do Holandska. Jeho obrazy Portrét ženy a Portrét muže tvoří neodlučitelné protějšky a je možné, že byly vytvořeny u příležitosti sňatku portrétovaných. Malba zátiší je v galerii zastoupena obrazy Franse Ykense, Joannese Fijta, Pietra Claesze, Jakoba Gilliga, nebo Alidy Withoos. Na první pohled se jedná o velmi realistická zobrazení květin, ulovené zvěře, ovoce a drahého nádobí, nebo mořských tvorů. V zátiších, stejně jako v jiných žánrech, například i v krajině, však bylo velmi oblíbené využívat skryté symboliky předmětů nacházejících se na obraze. Mnohdy se tak v případě květin jedná o symboly Panny Marie, v případě květin zvadlých o symbol pomíjivosti. Svou symbolickou roli hrají i mnohé další předměty. Moralisticky působí scény žánrové, zvláště pak scény z hospody. Ty nalezneme v dílech malířů Jana Josefa Horemanse nebo Jana Olise.
Obrazy s námětem plachetnic na moři se nazývají mariny. Jedná se o žánr, který reprezentoval bohatství Holandska. Námořní plavba v 17. století určovala výsadní postavení země a byla zdrojem majetku a sebevědomí. V expozici Alšovy jihočeské galerie jsou představeni jedni z nejvýznamnějších malířů tohoto žánru, Reinier Nooms zvaný Zeeman, nebo Claes Claesz. Wou.
V expozici můžeme shlédnout mimo jiné i obrazy s oblíbenými náměty válečné bitky (Nicolaas van Eyck, Pieter Meulener), mytologie (Herman Doncker), náměty z B ible (Jan van der Venne), či alegorické výjevy (Joachim Wtewael).