Dílo sezóny 2015

11.08.2015 15:28

Třetí ročník projektu Dílo sezóny je opět výsledkem spolupráce Alšovy jihočeské galerie a Národní galerie v Praze. Záměrem kurátorů těchto dvou nejvýznamnějších sbírek starého umění v ČR je prezentovat divákům středověká výtvarná díla ve vzájemných slohových, tematických, časových i zeměpisných souvislostech. Tato vzdělávací poloha projektu jde ruku v ruce s výběrem takových děl, která se vyznačují vysokou uměleckou kvalitou, a poskytují proto návštěvníkům intenzivní vizuální zážitek. V neposlední řadě pak projekt místním divákům poskytuje možnost setkat se s důležitými díly v důvěrně známém prostředí.

 

Assumpta z Bílé hory  (Národní galerie v Praze)

Od 3. srpna do 31. října 2015 mají návštěvníci Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou možnost zhlédnout výjimečnou středověkou monumentální malbu na plátně, která je označována jako Assumpta z Bílé Hory. Jedná se nejspíše o obraz vytvořený pražskou malířskou dílnou, která ovšem kolem poloviny 15. století získávala významné zakázky v jižních Čechách.

 

Malířská dílna sídlící v Praze a působící v jižních Čechách, 40. léta 15. století

olej, plátno/ 138, 5 x 103 cm

zapůjčeno z Národní galerie v Praze (inv. č. O 1269)

 

Assumpta z Bílé hory je v kontextu středověkého umění dochovaného na našem území zcela výjimečným dílem díky své kvalitě, monumentalitě a v neposlední řadě i díky své technice. Malba na plátně byla používaná z praktických důvodů především u obrazů, které se častěji přenášely. Takový typ výjevu, jakým je Assumpta z Bílé hory, byl spíše pevnou součástí oltářů, a proto byl malován na dřevě. Olejomalba nebyla ve střední Evropě v polovině 15. století ani příliš rozšířená. Z těchto důvodu byl obraz do Národní galerie ve dvacátých letech dvacátého století pořizován jako renesanční kopie ztraceného středověkého díla. Domněnku, že se jedná o kopii staršího obrazu vyvrátil až restaurátorský průzkum, který proběhl v roce 2006. Assumpta z Bílé hory tak mohla být historiky umění zařazena do kontextu dalších pozoruhodných děl vzniklých v Praze a v jižních Čechách v době po husitských válkách.

Assumpta z Bílé hory představuje oblíbený ikonografický typ, který mísí dvě obrazové tradice zobrazování Panny Marie. Prvním typem je ve středověku oblíbená Panna Marie jako světlem oděná a na půlměsíci stojící žena (podle Apokalypsy sv. Jana). Druhým pak korunovaná Panna Marie s malým Ježíškem na levé paži, symbolizující vítěznou katolickou církev. V pozadí výjevu nacházíme plamínky mezi drobnými větvičkami odkazující na starozákonní Mojžíšovu vizi, podle níž byla Panna Marie přirovnávána ke keři, který nikdy neshoří. Postavu Madony obklopují létající andělé držící nápisové pásky s textem mariánského zpěvu „Regina coeli laetare“, nejen oslavujícím „Královnu nebes“, Kristovo narození a zmrtvýchvstání, ale  i prosebným („ora pro nobis“ – přimluv se za nás). V jednotlivých rozích obrazu pak nalézáme evangelisty – sv. Matouše, Jana, Marka a Lukáše.

Assumpta z Bílé hory bývá dávána do souvislosti s monumentální Assumptou z Deštné, dnes  vystavenou v pražském Anežském klášteře (Národní galerie), jež má silnou vazbu na uměleckou produkci Jindřichova Hradce (dodnes na tamním hradě lze spatřit dílensky spřízněný obraz – Madonu z Jindřichova Hradce). V Alšově jihočeské galerii je Assumptě z Bílé hory příbuzná Madona Schimetschkova (původem snad z Českých Budějovic) a stylově blízký, i když ne ze stejné dílny pocházející, obraz Klanění Tří králů ze Želnavska. K obrazu Assumpty z Bílé hory pak lze uvést dobovou souvislost i s dalšími skulpturami – Madonou ze Skalice a Madonou ze Lniště, které vznikly ve stejném období a jsou projevem téže ikonografie v sochařském umění. Díky obrazům jihočeské provenience příbuzným s Assumptou z Bílé hory je možné předpokládat, že se dílna, jež vytvořila tento významný obraz na plátně, z Prahy stěhovala za významnými malířskými zakázkami na panství pánů z Hradce nebo Rožmberků, čemuž by nasvědčovala i obnovená stavební činností na tomto území po polovině 15. století.