kamil lhoták a jeho svět

23. 6. 2019 – 6. 10. 2019 / denně 9:00 – 16:00

zámecká jízdárna, hluboká nad vltavou 144


 

Výstava je hlavním projektem pro výstavní sezónu 2019. Tato historicky největší instalace prací Kamila Lhotáka představí umělcovu tvorbu ve třech zásadních oblastech jeho tvorby - malbě, kresbě a grafice, přičemž ve všech těchto směrech bude zachycena Lhotákova vývojová linie od jeho počátků v 30. letech až do završení činnosti v 80. letech minulého století.

Alšova jihočeská galerie připravuje pro výstavní sezónu 2019 jako hlavní projekt výstavu s názvem „Kamil Lhoták a jeho svět", která bude probíhat v hlavním sále Zámecké jízdárny AJG v Hluboké nad Vltavou v termínu 23. 6. - 6. 10. 2019. Autorem a kurátorem celého výstavního projektu je pan Libor Šteffek, autor několika knižních monografií k dílu Kamila Lhotáka a přední odborník na jeho dílo.

Tato historicky největší výstava prací Kamila Lhotáka představí umělcovu tvorbu ve třech zásadních oblastech jeho tvorby - malbě, kresbě a grafice, přičemž ve všech těchto směrech bude zachycena Lhotákova vývojová linie od jeho počátků v 30. letech až do završení činnosti v 80. letech minulého století.

Rozsah výstavy bude opravdu mimořádný - již nyní je potvrzeno 400 pečlivě vybraných položek jak ze státních, tak soukromých sbírek z České republiky i zahraničí. Tento unikátní rozsah umožní zmapovat retrospektivním způsobem umělcovo dílo, a hned několikanásobně překonat i ty největší výstavy, které se dílem Kamila Lhotáka dosud zabývaly. Navíc v rámci výstavy vznikne dokumentární film o životě a díle Kamila Lhotáka, kde budou spolu s odborným komentářem prezentovány zásadní vystavené práce, které tak budou přiblíženy ještě širšímu okruhu zájemců o jeho dílo.

Kamil Lhoták patří bezesporu k největším a nejvšestrannějším českým umělcům 20. století. Narodil se 25. července 1912 v Praze. Ačkoliv neprošel žádnou speciální akademickou průpravou, byl v kontaktu s uměním již od svých mladých let. Spolu s matkou, která měla k výtvarnému umění velmi blízko, navštěvoval expozice různých autorů, které výrazně formovaly jeho uvažování o umělecké dráze. Během studia na gymnáziu se začaly projevovat jeho výtvarné schopnosti a na konci třicátých let se definitivně rozhoduje pro uměleckou dráhu.

Lhoták byl ve své tvorbě ovlivněn některými umělci, jejichž díla měl možnost v raném věku spatřit. Na jednom z předních míst zde můžeme jmenovat Henri Rousseaua, jehož výstavu navštívil roku 1923 v pražském Obecním domě, o několik let později zhlédnutou výstavu Josefa Šímy či dílo Giorgia de Chirica.

V ilustrativní tvorbě se Lhoták hlásil jako ke svému vzoru k Artuši Scheinerovi. Jeho ilustrace pokládal Lhoták za nedostižné, silně na něho zapůsobily i díla Věnceslava Černého. To, že sám neprošel akademickou korekcí, se samozřejmě odráží v jeho vlastním a osobitém stylu. Nenacházíme zde proto žádné přípravné rysy kresby, jeho kresba je založena na spontánnosti a kladení své představivosti přímo na papír. Krátké, expresivní tahy jsou pro něho příznačné.

Co se týče námětů a témat, které se snažil do svých prací přenášet, byl od počátků své umělecké dráhy Lhoták okouzlen dobou, která nenávratně zmizela před několika desetiletími. Doba konce 19. a počátku 20. století ho pak provází prakticky jeho celou následující tvorbou, akcentovaná tu více, tu méně.

Ve Lhotákových dílech můžeme nalézt podivuhodnou kombinaci nostalgie, tesknoty, s odstupem času viděných příběhů, které se odehrávaly někdy dávno, v časech předcházejících jeho dětství. Jeho projev, malířský, a o něco později i grafický, dává zdánlivě zcela nezajímavým místům a starým technickým předmětům neopakovatelnou poetiku. Tu hledá tam, kde většina jiných nevidí nic jiného, než opuštěné a nepotřebné věci, které již dosloužily.

Na konci roku 1942 se formuje širší skupina umělců, které spojuje několik základních rysů, vyjádřených sloganem „Svět, ve kterém žijeme". Seskupení, záhy pojmenované dle doby svého vzniku Skupina 42, se snaží o vyobrazení všedního života, spojeného s městským prostředím a člověkem.

To má pochopitelně dopad na Lhotákovu tvorbu. Pegasové jsou nově nahrazeni větroni a letadly, prázdné ulice a zákoutí jsou doplněny nezbytnými stroji, čerpadly, pumpami, větrníky a dalšími civilistními technickými předměty. I tak si jeho díla udrží svou poetiku a Lhoták je zanedlouho poté označován za průkopníka a představitele lyrického civilismu.

Působení v rámci Skupiny 42 má zároveň přímý vliv na zahájení Lhotákovy grafické činnosti. Do roku 1944 se totiž Lhoták grafikou nezabýval a nalézáme u něho převážně práce tuší, akvarelem, tužkou a samozřejmě malbu olejem. Grafická část jeho díla je otevřena až s přípravou a vyhotovením jeho prvního grafického listu Periferie, který je spolu s ostatními grafickými listy členů Skupiny 42 poctou a památkou zemřelému Františku Janouškovi. Od tohoto momentu se grafika stává nedílnou součástí Lhotákova díla.

Lhoták je tímto novým výrazovým prostředkem velmi brzy schopen přenášet své bezprostřední pocity na zvolené médium. Nejvíce je z pohledu grafiky ovlivněn tvorbou Františka Tichého, nicméně od počátku je jeho pojetí zcela autonomní. Suché jehly, lepty a litografie začínají rychle přibývat a tento proces se nezastaví ani se zánikem Skupiny 42 v roce 1948.

Kromě Lhotákova hlubokého zájmu o cokoliv technického se dalším akcentovaným námětem stává Francie a především Paříž. Tento námět u něho v zásadě nikdy neodezní a můžeme ho pozorovat po celou dobu Lhotákovy tvorby.

Na počátku 50. let dosahuje Lhoták v grafickém zpracování dokonalosti. Jeho předchozí působení mu přineslo dostatečnou jistotu a přehled. Nově vznikající rytiny se vyznačují úsečnými, jistě provedenými tahy rukou, kdy každá linka nachází přesně svou polohu v rámci celku. Precizně zvolená strukturace čar a energičnost provedení zvyšují působivost zobrazovaných scén.

Od poloviny padesátých let jsme svědky jeho příklonu ke krajinářskému pojetí námětů, což je patrné především u maleb. Lhotákovi ovšem nejde o malebné či idealizované vykreslení krajiny, v jeho případě se jedná o krajinu, která je nějakým způsobena způsobem ovlivněna lidským zásahem. Na přelomu padesátých a šedesátých let pak vrcholí Lhotákova knižně ilustrační činnost, kdy každý rok vychází značné množství knih s jeho ilustracemi. Nejenom v zobrazování technických vymožeností, ale i v kresbách pro dětskou literaturu je Lhoták dodnes považován naprosto po právu za absolutní špičku v tomto oboru.

Na počátku šedesátých let zaznamenáváme v Lhotákově malbě poměrně podstatnou změnu. Jeho pojetí krajiny, dosud v duchu vykreslování jednotlivých scén a objektů, se výrazně mění. Lhoták začíná klást proti sobě dvě výrazně barevně odlišné plochy s jasným předělem horizontu. Jeho obloha, která vždy hrála podstatnou roli v jeho malbách, zobrazována kombinací bílé a modré, je nyní mnohem více a častěji kontrastně oddělována od pozemského reliéfu, zachyceného sytě zelenou barvou. Tento koncept, Lhotákem pojmenovaný Zelené Irsko, můžeme od této chvíle nacházet pravidelně v různých obměnách v jeho dílech, kde se udrží až do počátku 70. let.

Lhoták zde vidí zcela nekonvenčně a přitom reálně a poeticky zároveň obklopující krajinu. Toto i v dalších dílech nově uplatňované znázornění krajiny později označí František Dvořák za zcela novátorské pojetí zdánlivě vyčerpaného tématu krajinářství. Osobité a zvláštní pojetí a vyváženost malby a barevné intenzity stejně jako magické zobrazování reálné skutečnosti dostanou název magický realismus, druhý pojem, který se nám po již zmíněném lyrickém civilismu s Lhotákem úzce váže.

Společně s prací s větší plochou se postupně přenášejí do Lhotákova pojetí i nové motivy - jeho tvorbu začínají doprovázet terče, stroje pouště, draci, stany a další typické artefakty, které dodávají vznikajícím dílům nový náboj a dynamiku.

Tyto motivy pak hrají dominantní roli celou další dekádu, abychom od poloviny sedmdesátých let byli svědky jiné změny. Lhoták se mnohem více než doposud snaží o výrazně expresivní, silně koloristický dopad, k čemuž využívá různých nástrojů. Osmdesátá léta jsou pak i vzhledem k zdravotním omezením roky bilancování a upevňování dosavadních námětů.

Připravovaná výstava si klade za cíl přiblížit a na vystavených dílech názorně dokumentovat celý tento umělcův vývoj ve všech zmíněných oblastech.