Všechny barvy ruské avantgardy. Na Hluboké vystavují Maleviče i Kandinského

Všechny barvy ruské avantgardy. Na Hluboké vystavují Maleviče i Kandinského

Zdroj: Aktuálně | Magdalena Čechlovská | 6.5.2021

Kouzelná slůvka české vlády, díky kterým mohou otevřít galerie také v Jihočeském kraji, konečně zazněla a zámek Hluboká nad Vltavou se probouzí k životu. Od čtvrtečního poledne je ve zdejší zámecké jízdárně k vidění jedinečný soubor obrazů ruských avantgardistů světového jména.

Výstava nazvaná Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda má předpoklady stát se přehlídkou roku, i když je nutné rezervovat vstupenky on-line na konkrétní den a hodinu. Soubor děl z muzea v Jekatěrinburgu cestuje na západ od ruských hranic jen výjimečně, poprvé byl k vidění roku 2016 v Budapešti, podruhé se v Evropě představuje nyní na zámku Hluboká nad Vltavou.

Pořadatelé museli výstavu kvůli pandemii koronaviru odsunout o více než rok a nakonec byli rádi, že se přípravy těsně minuly s kauzou Vrbětice. V den, kdy bylo zveřejněno podezření, že za výbuchy z roku 2014 v tamním muničním skladu stojí ruští agenti a začala diplomatická rozepře mezi Českem a Ruskem, byly obrazy, jejichž pojistka je vyčíslena v řádu miliard korun, už několik dní na jihočeském zámku.

Nejlepší, co mohli

Všechny barvy ruské avantgardy. Na Hluboké vystavují Maleviče i Kandinského

"Výstava představuje všechny tendence ruské avantgardy," říká kurátor Adam Hnojil, podle kterého je jedinečný také způsob, jakým kolekce vznikla. Krátce po bolševické říjnové revoluci v roce 1917 se zdálo, že nový režim v Rusku bude podporovat moderní umění s jeho progresivními, tedy avantgardními proudy.

Okolo roku 1920 proto vznikala státní sbírka, do níž avantgardisté přispěli darem či odprodejem svých obrazů, jež považovali za reprezentativní. "Věřili, že skrze státní instituce se dostanou do širšího povědomí, proto věnovali to nejlepší, co mohli," myslí si kurátor.

Sbírka čítající 79 obrazů byla následně rozdělena a rozeslána do několika oblastních galerií. V celistvosti se dochovala pouze kolekce 46 prací určených pro Jekatěrinburg a osm děl v Permu. Jen co komunistický vůdce Vladimír Iljič Lenin prosadil monopol komunistické strany v Rusku a smetl z cesty všechna ostatní politická uskupení, obrátil se ve 20. letech také proti avantgardistům, jejichž díla prohlásil za formální.

"Za formalistu byl označen téměř každý z autorů, jejichž díla tady vidíte," přejíždí kurátor očima necelé čtyři desítky obrazů, pověšených v bíle vymalovaném, úzkém prostoru jízdárny.

Na ztrátu oficiální přízně umělci reagovali různě. Vasilij Kandinskij odešel do Berlína a odtud do Výmaru, kde se stal učitelem školy výtvarného umění Bauhaus. Ve 30. letech přesídlil do Paříže, kde žil až do smrti.

Michail Larionov a Natalia Gončarovová zůstali v pařížské emigraci, Kazimir Malevič se v roce 1927 po několikaměsíčním působení v Bauhausu vrátil do Ruska. Vystřídal několik míst ve vedení kulturních institucí, až nakonec - po dvoutýdenním věznění a vyšetřování kvůli údajnému šíření podvratných názorů - zakotvil v Petrohradě jako vedoucí výzkumné laboratoře Ruského muzea.

Alexandr Rodčenko rovněž zůstal ve vlasti, prosadil se především jako novátorský fotograf a návrhář plakátů.

Ščukin a Kramář

Všechny barvy ruské avantgardy. Na Hluboké vystavují Maleviče i Kandinského

"Rusko se snažilo být prozápadní a současně zůstat své. Projevuje se to i na ruské avantgardě," začíná kurátorský výklad Adam Hnojil, podle kterého byla na začátku avantgardy stejně jako na západě fascinace Paulem Gauguinem, Vincentem van Goghem a fauvismem. "Při obeznámení s tím, co se děje na západě, umělcům velmi pomohla sbírka Sergeje Sčukina," jmenuje významného sběratele, jenž vytvořil jednu z největších kolekcí francouzského umění mimo francouzské území.

"Pro srovnání: Vincenc Kramář dal dohromady tak dvě procenta toho, co měl Ščukin. Dnes je jeho kolekce součástí Treťjakovské galerie," porovnává kurátor ruského sběratele se zakladatelem české "francouzské sbírky", jež je uložena v pražské Národní galerii.

Začátek výstavy Ruská avantgarda zahrnuje figurativní obrazy malířů, kteří akceptovali kubismus a sdružili se ve skupině nazvané Kárový spodek. Někteří se po čase odloučili a založili jiný spolek jménem Oslí ocas. Patřili k ní Kandinskij, Larionov a Gončarovová, kteří začali vzhlížet k futuristům.

"Když v roce 1909 vyšel Marinettiho Manifest futurismu, v Rusku byl do měsíce přeložen," upozorňuje kurátor, podle kterého měl futurismus na ruské avantgardisty zásadní vliv.

Larionov dokonce přišel se svým manifestem definujícím takzvaný reonismus, variantu ruského futurismu. "To se ale moc nepotkalo s pochopením Marinettiho, který přijel v roce 1914 do Moskvy," dodává kurátor a zastavuje se u obrazu Olgy Rozanovové. Právě ji si vedle tří dalších ruských autorů Marinetti vybral pro mezinárodní výstavu futuristů v Římě.

Rozanovová je na Hluboké zastoupena díly, jež představují dvě různé fáze její tvorby. V úvodu lze vidět portrét malířčiny sestry. Na konci, jako pomyslný vrchol výstavy, je umístěn obraz Kazimira Maleviče Suprematismus z roku 1915. Obklopuje ho několik příbuzných pláten, mezi nimi i dvě abstraktní kompozice Rozanovové. "Malevič ji považoval za svou nejlepší následovnici. Bohužel zemřela v šestatřiceti na záškrt," říká Adam Hnojil.

Podle něj není náhodou, že na Hluboké je vystaven velký počet žen. "V Rusku bylo mnohem větší zastoupení žen mezi umělci než na západě," objasňuje.

Malíři, kteří z ruské avantgardy patří k nejslavnějším, to znamená Malevič, Kandinskij a Rodčenko, zde mají každý po jednom dílu. Je tu rozměrné plátno Improvizace č. 217 od Kandinského, který maloval při poslechu hudby a někteří kunsthistorici se podle dynamických zavinutých tvarů a barevných ploch snaží rozšifrovat, o jaké skladby šlo.

Bílé nekonečno

Malevičova malba byla poprvé představena roku 1915 na petrohradské Poslední výstavě futuristických obrazů 0.10. Trvala dva měsíce a do historie se zapsala tím, že na ní Malevič ukázal i proslulý černý čtverec.

Abstraktní kompozice, jež je k vidění na Hluboké, podle Adama Hnojila představuje syntézu celého Malevičova díla. Obraz se podobá první scéně z inscenace Vítězství nad sluncem, pro kterou malíř roku 1913 vytvořil nejen scénografický návrh, byl i spoluautorem této experimentální opery.

"Jsou na něm příčky na diagonále a zároveň červený čtverec, pak černý, který zároveň vystavil samostatně. A je tam i bílý čtverec," ukazuje kurátor na nápadně "prázdný" roh obrazu, ve kterém zůstal jen bílý podklad. Bílý čtverec na bílém byl prý poslední fází suprematismu a představoval nekonečno.

Černý čtverec hodně popraskal, což je podle Hnojila technická nedokonalost. "Malevič nevěděl, že nemůže položit černou barvu na bílou ve velké rychlosti, protože to pak popraská. Olejové vrstvy se musejí nechat vyschnout, každá barva schne jinak, bílá rychleji než černá," vysvětluje.

O tom, že obrazy vznikaly příliš rychle, nemá pochyb. "Na výstavě v Petrohradě měl 37 obrazů, které nikde jinde nevystavoval. V tom roce Malevič obeslal dvě výstavy, na každé vystavil kolem čtyřiceti pláten. To byla rychlost," zvedá obočí kurátor.

program

26.6.2021
přednáška marie rakušanové: alexandre mercereau | panevropan mezi paříží, moskvou a prahou
 
 
30.6.2021
výtvarný workshop
 
 
3.7.2021
exkluzivní večerní komentovaná prohlídka na ruskou avantgardu
 
 
4.7.2021
taneční performance
 
 

může se hodit

novinky

informace o otevření výstavy malevič – rodčenko – kandinskij a ruská avantgarda | ze sbírky muzea umění jekatěrinburg
informace o otevření výstavy malevič – rodčen...
 
 
umění vidět a objevovat: alén diviš - aneb mystika a horor v ilustracích povídek e. a. poea
umění vidět a objevovat: alén diviš - aneb my...
 
 
Umění vidět a tvořit: Hermann Zettlitzer - aneb Veslař ve službách ideologie
umění vidět a tvořit hermann zettlizer - ane...
 
 
novinky v alšově jihočeské galerii
novinky v alšově jihočeské galerii 17.2.2021...
 
 
 
 
zavřít

UPOZORNĚNÍ

- rezervace k výstavě Malevič-Rodčenko-Kandinskij a ruská avantgarda - zpřístupněny jsou pouze volné termíny, pokud nějaký termín chybí, je již plně obsazen