error

error

error | alegorický princip v českém poválečném malířství a sochařství

23. 4. – 9. 7. 2017 | denně 9:00 – 18:00

vernisáž: 22. 4. 2017 | 15:00 hod.

SU_TERÉN, wortnerův dům, u černé věže 22, české budějovice

„Zabývat se alegorickým motivem v současném umění znamená odvážit se vstoupit na zakázané území, které bylo téměř 200 let alegorii zapovězeno jako estetická úchylka, jako protiklad umění.“

Uvedený citát pochází z pera amerického kritika a teoretika umění Craiga Owense. Ve svém vlivném textu „Alegorický impuls: k teorii postmodernismu“ z roku 1980 poukázal na postupné vytěsnění alegorie z moderního umění, pro které se stala jednou z hlavních nepřátelských tendencí. Alegorie byla zatracována a silně kritizována avantgardou, i přesto však nikdy zcela nevymizela a zasáhla i do tvorby umělců, u nichž bychom její výskyt jen sotva očekávali.

Owens myšlenkově navázal na Waltera Benjamina, který se zasloužil o částečnou rehabilitaci alegorických principů a naopak se kriticky vymezil vůči uměleckým symbolům, respektive vůči potřebě hovořit o symboličnu. Vztah alegorie a symbolu vysvětlil Benjamin ve svém stěžejním textu Původ německé truchlohry, a to na příkladu dramatické tvorby. Poukázal na problém symbolu, jehož význam je vždy obecný a může tak být snadno viděn v téměř kterýchkoliv formách. Naproti tomu alegorie přináší konkrétnější skrytý obsah, k jehož odhalení potřebujeme vždy znát určitý „klíč“.

Hlavním znakem alegorie je podle Benjamina její dějinná pomíjivost, pročež pracuje s motivem ruiny. Význam alegorie je totiž ustanoven v konkrétním čase a v určitém kulturním prostoru. Pokud tyto okolnosti jejího vzniku pominou, alegorie se stává ruinou, která ovšem může v nových historických a kulturních souvislostech nabýt nového, zaktualizovaného významu. Alegorie ruiny ale nespočívá pouze v toposu pomíjivosti. Je především výrazem nepřekonatelného napětí mezi destrukcí a konstrukcí a mezi rozpadáním a přetvářením.

Owens přebral toto Benjaminovo pojetí ruinózního charakteru alegorie a dále vymezil dalších pět alegorických principů, které uplatnil především u umění sedmdesátých let 20. století. Jmenovitě mluvil o apropriaci, montáži, akumulaci, hybridizaci a hieroglyfu.

Proces, při němž si umělci přivlastňují již vytvořené motivy a používají je v nových kontextech, nazval Owens apropriací. S tímto pojmem úzce souvisí technický termín postprodukce, se kterou se nejčastěji setkáváme ve světě filmu či fotografie. Je to interpretace, reprodukování, nové vystavování či jiné využívání děl ostatních umělců, které boří hranice mezi kopírováním a tvorbou. Podrobněji se pak tomuto fenoménu věnoval Nicolas Bourriaud ve své knize Postprodukce.

Další alegorický princip Owens spatřoval v technice montáže, při níž se jednotlivé fragmenty skládají do sebe. I zde se projevuje intermediální charakter – umělci při své tvorbě využívají různé druhy materiálů, čímž vznikají alegorické koláže a asambláže. Často přitom dochází k hybridizaci, pro kterou je typické používání více druhů médií, ať už to jsou tisky, reprodukce, fotografie, textil nebo různé nalezené předměty.

Princip akumulace pak používá vrstvení či hromadění určitých jednotek, které se neopakují náhodně, ale jejichž opakování se vždy řídí určitým přesným vzorcem. Tento motiv se však zřídkakdy vyskytuje u plošných děl, je přítomen spíše v dílech prostorových.

V neposlední řadě Owens popsal princip hieroglyfu, který ovšem nemá nic společného se znaky obrázkového písma, tedy s původním významem tohoto pojmu, nabývajícího výrazné mnohoznačnosti již od 19. století. Owens chápal hieroglyf spíše jako metaforu či klíč, který vede k rozluštění tajemství, jež alegorie skrývá.

Výše popsané principy, jež Owens v alegoriích objevil, se však velmi často prolínají a téměř nikdy je nelze nalézt v jejich čisté podobě.

Díla, jež byla vybrána pro výstavu Error, mají nejen ilustrovat Owensovy alegorické principy a jejich zmíněné prolínání, ale především stanout jako přímé důkazy toho, že motiv alegorie, ač po dlouhá léta podceňovaný či znevažovaný, má ve světě moderního umění své stálé, nezastupitelné místo.

Jana DoktorováLucie MatějkováZuzana NevařilováVeronika PolnickáMartina SouškováBarbora StaňkováTereza SvobodováPetr ValentaDenisa VeseckáMonika WagnerováTomáš Winter - autoři a kurátoři výstavy

Výstava byla připravena v rámci semináře Východiska moderního umění, vedeného Tomášem Winterem na Ústavu věd o umění a kultuře Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

error
error
error

program

6.4.2024
surrealismy, renesance a láska | komentovaná prohlídka výstavy heptameron | eva skopalová | promítání filmu erotikon (1929)
 
 
13.4.2024
komentovaná prohlídka výstavy | martin gerboc, adam hnojil | oko za oko, zub za zub!
 
 
20.4.2024
surrealismy ze soboty na neděli | performativní komentovaná prohlídka výstavy heptameron | promítání filmu ze soboty na neděli (1931)
 
 
1.5.2024
doprovodný program k výstavě heptameron | the good night readers | předčítání z knih, diskuze | promítání filmu extase (1932)
 
 

může se hodit

novinky

komentovaná prohlídka | guided tour | david jahn | 19/11
komentovaná prohlídka | guided tour | david j...
 
 
performativní komentovaná prohlídka | performative guided tour | halka třešňáková | 26/8
performativní komentovaná prohlídka | perform...
 
 
komentovaná prohlídka | guided tour | aleš seifert | 15/7
komentovaná prohlídka | guided tour | aleš se...
 
 
přednáška a komentovaná prohlídka | lecture and guided tour | adam hnojil | 5/8
přednáška a komentovaná prohlídka | lecture a...
 
 
 
 
zavřít

- Otevírací doba o Velikonocích: Zámecká jízdárna: otevřeno pátek, víkend i pondělí (9:00-16:00) | Bechyně PÁ-SO 9:00 - 17:00, NE 12:00 – 17:00, PO – zavřeno

- Z důvodu přípravy nových výstav je uzavřena pobočka Wortnerův dům v Českých Budějovicích. Děkujeme za pochopení.

- Účastníci konference cestovního ruchu Travelcon 2024 mají ve dnech 17.-20.4. umožněn vstup do všech poboček AJG zdarma.

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.