Výstava Sny o krajině | Schikaneder–Slavíček–Moll aj. | Podoby krajinomalby středoevropského symbolismu a secese se zaměřuje na analýzu proměny krajinomalby v období kolem roku 1900, kdy se tento tradiční žánr stává privilegovaným prostorem psychologizace a subjektivního prožívání. Projekt sleduje, jak krajinomalba přestává být pouhým mimetickým záznamem vnější reality a postupně se proměňuje v médium, v němž se odráží stav moderní introspekce a spiritualizace.

Zvláštní pozornost je věnována fenoménu žánrového synkretismu, v jehož rámci se do krajiny včleňují figurální prvky, které nepůsobí jako dekorativní doplněk, ale jako nositelé specifické psychologizace. Stafáž se stává klíčovým prvkem významotvorné struktury a zároveň vizuálním katalyzátorem emocionálních projekcí. To je patrné například u Arnolda Böcklina, Giovanniho Segantiniho nebo – v českém prostředí – u Antonína Hudečka, Jakuba Schikanedera či Beneše Knüpfera. V této konstelaci se krajina stává místem, kde dochází k transformaci prvků jiných žánrů.

Projekt zároveň reflektuje dobové teoretické diskuse, které předcházely formulaci Worringerovy dichotomie. Výstava se dotýká například estetických úvah Hermanna Bahra, jenž ve svých textech o moderním umění akcentoval subjektivizaci vidění a narušení akademických kategorií, Julia Meier-Graefa, který analyzoval proměnu percepce v dílech moderních krajinářů, či Wilhelma Diltheye, jehož koncepce prožívání (Erlebnis) a výrazové psychologie zásadně ovlivnila symbolistické chápání krajiny jako nositele vnitřních stavů.

Stejně tak se zde odráží vliv rakouského prostředí, zejména v rámci tamní kritiky, která zdůrazňovala emotivní a metafyzické kvality přírodních motivů. Tato teoretická vrstva umožňuje číst krajinu nejen jako vizuální prvek, ale jako psychologickou strukturu, jejíž významová hloubka se rodí z napětí mezi subjektivní projekcí a objektivní formou.

Výstava tak představuje vymezený segment středoevropské krajinomalby, který umožňuje nahlédnout před samotnou „Munchovskou lekci“ expresivního modernismu do období, kdy se psychologické roviny začínají dynamicky propojovat. Na výstavě budou vedle děl z českých institucí zastoupena také díla ze zahraničních sbírek.

Adam Hnojil