meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020

meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020

meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020

od 25.5. 2020 | denně 9:00 – 18:00 hodin

zámecká jízdárna, hluboká nad vltavou 144

V pořadí již pátá verze expozice Meziprůzkumy / sbírka AJG 1300–2020, která se svým názvem i pojetím hlásí k odkazu kurátorky a spisovatelky Věry Linhartové, představí soubor památek středověkého umění společně s uměním 20. století, jehož autoři či autorky mají vztah k jihočeskému regionu. Mezi ně patří nejen umělkyně a umělci, kteří se zde narodili, ale i ti, jejichž dílo se tomuto regionu věnuje. Mnohdy se jedná o autory, na jejichž umělecké tvorbě postavila Alšova jihočeská galerie v 50. letech minulého století svou identitu.

Expozice tak bude pokračovat v prezentaci obdivuhodné šíře a různorodosti sbírky AJG, přičemž tentokrát půjde o umělecká díla, která byla dlouhou dobu marginalizována a nezapadala do uměleckohistorického kánonu utvořeného v nově nabytých svobodných poměrech po roce 1989. V souvislosti s možností vystavovat po sametové revoluci díla během socialistické éry zakázaných umělců či umělkyň, byly práce tzv. regionálních tvůrců rázem odsunuty do pozadí a to nejčastěji s odkazem na jejich nedostatečný inovativní umělecký přínos. Jejich dílo bylo schematicky onálepkováno jako „prorežimní“ a na základě dobového morálního soudu automaticky obdrželo záporné znaménko bez zohlednění často nesporné výtvarné kvality. Toto nálepkování se týkalo i umělkyň a umělců, kteří se do budování nových poměrů v padesátých letech ani aktivně nezapojili, avšak jejich tvorba svým zaměřením na realistický výtvarný projev do aktuálního společenského klimatu zapadala. Jedná se o umění, které bylo tvořeno paralelně s avantgardními uměleckými směry a dokazuje tak, že situace na meziválečné umělecké scéně byla různorodější, než bylo doposud v českých dějinách umění prezentováno.

Doba narození převážné většiny vystavených umělců či umělkyň spadá do osmdesátých až devadesátých let 19. století. Jejich život tak byl poznamenán nejdříve první světovou válkou a následným vznikem republiky, aby potom do jejich osudů někdy i fatálně zasáhl nástup nacismu. Sociální nerovnosti první republiky i brutalita německého totalitního režimu byly často důvodem jejich obratu k ideám sovětského socialismu a komunismu, které slibovaly vytoužený mír a blahobyt. To se týká především grafického díla Karla Štěcha, z jehož bohatého odkazu bude vystaven cyklus Česká přísloví z roku 1959, trefně kritizující nejrůznější společenské nešvary. Připomenut bude rovněž Ota Matoušek, legionář a důležitý člen Sdružení jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích (SJV), jenž se ve své pozdní tvorbě obrátil k zachycování jihočeských krajin. Mezi vůdčí osobnosti SJV patřil i Jan Kojan, jenž jako první ve dvacátých letech objevil poezii výlovu rybníků, a jehož obrazy se staly téměř ikonickými.

Vystavena však budou i díla dalších jihočeských autorů v minulých verzích expozice již představených, jako jsou Adolf Träger, případě bratři Max, Alois a Josef Boháčovi z Volyně. Kromě umělců organizovaných v SJV budou prezentována i díla těch, kteří patřili do skupiny Linie, jež se programově vymezovala vůči regionalistickým a realistickým tendencím. Mezi ně patřil například Karel Valter nebo lékař a výtvarník Karel Fleischmann, jenž osobitým rukopisem ztvárnil typicky jihočeské motivy v cyklu Rybolov z roku 1934; věnoval se však i industriálním motivům. Expozice představí i díla umělkyň, jejichž život byl s regionem významně spjat, ale jejichž tvorba patří do jiného uměleckohistorického kontextu. Kromě významné textilní výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerové se jedná o významné uměleckohistorické objevy posledních let – dílo Tiny Bauer-Pezellen nebo Marie Galimberti-Provázkové, které zapůjčí Muzeum Jindřichohradecka.

Poté, co AJG v různých verzích Meziprůzkumů prezentovala polohy umění, které lze zařadit do tradičního uměleckohistorického kánonu, jde nyní o „průzkum“, zda regionální umění, které do kánonu běžně nespadá, má skutečně svá omezení a hranice. Právě také otázkou, zda regionalismus a s ním spojený realistický výtvarný projev může mít nadčasový přesah, se nyní AJG v jistém ohledu vrací ke kořenům svého vzniku v padesátých letech minulého století a prověřuje je.

Expozice je pravidelně doplňována vstupy současných českých i zahraničních umělců. Cyklus intervencí zahájil v roce 2016 malíř Patrik Hábl, jenž ve spolupráci s architektem expozice Tomášem Svobodou vytvořil rámec významné sochařské památce 14. století – Kristu z Božího hrobu z Českých Budějovic. V následujícím roce byla expozice rozšířena o vstup rakouské umělkyně Esther Stocker, která svým charakteristickým rukopisem upravila prostor pro pozdně gotický reliéf Posledního soudu z Rožmberka. V roce 2018 svůj konceptuální zásah na nápisu s názvem galerie nad hlavním vstupem provedl český vizuální umělec Petr Dub. V loňském roce se návštěvníci mohli seznámit s multimediální intervencí italského umělce Rubena Montiniho, jejíž hlavní téma bylo mateřství. Ke spolupráci na letošní verzi expozice Meziprůzkumy byl vyzván držitel prestižního ocenění Magnesia Litera, spisovatel Jiří Hájíček, jehož literární dílo je silně spjato s jižními Čechami.

K expozici Meziprůzkumy byl vydán průvodce sbírkami středověkého, moderního a poválečného českého umění AJG autorů Hynka Látala, Petry Lexové a Martina Vaňka, jenž obsahuje stať o historii instituce a krátká hesla s fotografiemi vybraných děl.

Hynek Látal a Martin Vaněk, autoři a kurátoři stálé expozice

meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020
meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020
meziprůzkumy | sbírka ajg 1300–2020

program

22.7.2020
hudební festival hluboká 2020
 
 

může se hodit

novinky

finišujeme s instalací výstav v bechyni
 
 
 
 
zavřít

AJG pro Vás připravuje:

malevič a ruská avantgarda