umění vidět a objevovat

umění vidět a objevovat

Znáte nás především jako galerii, ale velkou částí naší agendy je muzejní a restaurátorská činnost. Rozhodli jsme se veřejnosti přiblížit některá díla, která spravujeme. Nepůjde o exponáty nejslavnější, nebo ty s nejvyšší hodnotou, ale o díla, ke kterým se váže nějaký unikátní příběh, či pohnutý osud. Pojďme společně umění vidět a objevovat.

Návod jak si vytvořit: malbu čajem

 

1. Modlitba za oběšence, aneb příliš realistický obraz

umění vidět a objevovat

Obraz Modlitba za oběšence jsme pořídili v roce 2015. Od svého vzniku roku 1861 na asi 150 let zmizel ze světla světa. Nyní na plátně vidíme stát shluk žen rozmlouvajících vedle ležící oprátky. Pinkas tehdy vyobrazil tragickou událost, k níž byl povolán, a to sebevraždu svého přítele, malíře Josefa Wehleho. Příznačná oprátka ale nebyla to, co Pinkas původně realizoval. Obraz byl totiž donedávna znám pouze z karikatury pořízené roku 1861 na oficiálním pařížském Salonu, kde byl vystaven. Na karikatuře ale vidíme jiný výjev, a to tělo oběšence visícího zády ke shluku ne rozmlouvajících, ale vyloženě klevetících bab. Když se obraz po letech objevil na veřejnosti, nešlo odolat a nepotvrdit si podezření provedením rentgenových snímků. Nevšední příběh obrazu rozkrývá historička umění Kristýna Brožová v knize o Pinkasově tvorbě, podle ní projevil tématem obrazu, jeho provedením i záměrem vystavit obraz na oficiální výstavě jistou míru odvahy a osobní svobody. Tím, že sebevraždu v malbě nijak neestetizoval a zobrazil ji se všemi jejími společenskými konotacemi, dovedl realismus až k jeho krajní mezi. O pokrokovosti samotného díla svědčí i fakt, že pro možnost prodeje ho Pinkas musel učinit o něco méně realistickým. Z oběšence zachoval jen oprátku a z klevetících bab udělal rozmlouvající stařenky.

Příběh Modlitby za oběšence českého malíře H.S. Pinkase je podivuhodný hned v několika rovinách. Pinkas sám patří mezi zajímavé osobnosti českého kulturního prostředí. Studoval na pražské a později pak i mnichovské výtvarné akademii. Žil dlouhá léta ve Francii, kde se i oženil a to se svobodnou matkou Adrienne Denoncin, což byl na tehdejší dobu a jeho postavení vskutku extravagantní krok. Mezi jeho vnuky patřil proslulý herec Jiří Voskovec, polovina dua Voskovec + Werich.

Pracovní list: Modlitba za oběšence od S. H. Pinkase | návod jak si vytvořit: Škrábanou kresbu | Tutoriál k umění vidět a objevovat

2. Hermann Zettlitzer - aneb Veslař ve službách ideologie

umění vidět a objevovat

Umění často trpí tím, že se stává nástrojem politické propagandy. Ačkoliv někdy je a bylo tvořeno se zcela jasným úmyslem sloužit diktatuře a ideologii, obvykle tomu bývá naopak - ideologie si uzurpuje umění ke svým cílům. Takový je i příběh sochy Veslař z naší sbírky.

Německý sochař Hermann Zettlitzer se narodil roku 1901 v Duchcově. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, po studiích se vrátil do Sudet a následně působil v Berlíně. V roce 1940 si na výstavě v Mnichově zakoupil jeho sochu Veslaře Adolf Hitler. Ačkoliv sochaři Hitlerova pozornost vynesla státní zakázky, nazývat ho “Hitlerovým umělcem” by bylo nejen zavádějící, ale i nepravdivé. V reakci na vypálení Lidic vytvořil roku 1942 sochu Potlačovaná žena, čímž se od zla páchaného nacisty jasně distancoval. Stigma, které na Zettlitzerovi zanechala Hitlerova náklonnost ho stálo nejen jeho dobré umělecké jméno. Po válce živořil a zakázky začal dostávat znovu až v padesátých letech, dřívějšího uznání už se mu ale nikdy nedostalo. Zemřel v pouhých šestapadesáti letech na infarkt.

Zajímavý osud si nese i samotná socha, která byla původně určena jako exponát pro Hitlerovo plánované Führermuseum v Linzi. Muzeum nikdy nevzniklo a socha byla po válce objevena v klášteře ve Vyšším Brodě, který nacisté užívali jako sklad umění. Dále putovala po republice přes Český Šternberk, pražskou Malou Stranu a Hradčany, až se objevila v roce 1953 u nás. V roce 2013 byla součástí výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko, ale kvůli silné vlně nevole ze strany veřejnosti byla po dvou dnech odstraněna společně s dalšími dvěma sochami. Nyní je socha umístěna v oranžerii Zámku Hluboká nad Vltavou, kde je přístupná veřejnosti.

Pracovní list: Veslař | návod jak si vytvořit: veslaře od Zettlitzera

3. Alén Diviš - aneb mystika a horor v ilustracích povídek A. E. Poea

umění vidět a objevovat

Aléna Diviše celý život fascinovala existenciální témata. Inspiraci nacházel ve svém životě či literární tvorbě. Ilustrace k povídkám Edgara Allana Poea začal zpracovávat přibližně od roku 1950. Divišova záliba v baladických příbězích s tajemnou atmosférou, vlastní pro Poeovy povídky, dala vzniknout souboru přibližně šedesáti děl, z nichž AJG vlastní šest exemplářů. O Divišově fascinaci a ztotožnění se s Poeovým dílem svědčí fakt, že autor kreslil zvolená témata ze svého zaujetí a nikoli na zakázku. To spolu s dobovým nepochopením umělce mělo za následek, že se ilustrace dočkaly knižní podoby až po více než padesáti letech od svého vzniku. Po Divišově smrti se značná část děl ocitla na půdě jedné z jeho blízkých přítelkyň. Tam setrvala řadu let, dokud je postupně nezačal oprašovat Jaromír Zemina, který se zasadil o rozšíření povědomí o umělcových výtvarných kvalitách.

Mystik a tvůrce halucinačních vizí Alén Diviš se narodil roku 1900 v Blatě u Poděbrad. Podstatnou část svého života prožil v zahraničí. V roce 1926 se přesunul do centra uměleckého dění - Paříže. Zde byl v září roku 1939 obviněn ze špionáže, a zatčen v samostatné cele ve věznici La Santé, kde strávil téměř půl roku života. Po internaci v Maroku a Martiniku se Divišovi podařilo dostat do New Yorku. Zpět do Československa se vrátil až v roce 1947. Po převratu v roce 1948 se však Divišova tvorba nemoha slučovat s budovatelským vnímáním umění a až do své smrti roku 1956 žil v osamění. V tomto období se věnoval ilustracím Bible, Erbenovy Kytice a povídkám A. E. Poea.

Pracovní list: Alén Diviš | Návod jak si vytvořit: malbu čajem

program

6.4.2024
surrealismy, renesance a láska | komentovaná prohlídka výstavy heptameron | eva skopalová | promítání filmu erotikon (1929)
 
 
13.4.2024
komentovaná prohlídka výstavy | martin gerboc, adam hnojil | oko za oko, zub za zub!
 
 
20.4.2024
surrealismy ze soboty na neděli | performativní komentovaná prohlídka výstavy heptameron | promítání filmu ze soboty na neděli (1931)
 
 
11.5.2024
křest knihy a komentovaná prohlídka výstavy | martin gerboc, adam hnojil | oko za oko, zub za zub!
 
 

může se hodit

novinky

komentovaná prohlídka | guided tour | david jahn | 19/11
komentovaná prohlídka | guided tour | david j...
 
 
performativní komentovaná prohlídka | performative guided tour | halka třešňáková | 26/8
performativní komentovaná prohlídka | perform...
 
 
komentovaná prohlídka | guided tour | aleš seifert | 15/7
komentovaná prohlídka | guided tour | aleš se...
 
 
přednáška a komentovaná prohlídka | lecture and guided tour | adam hnojil | 5/8
přednáška a komentovaná prohlídka | lecture a...
 
 
 
 
zavřít

UPOZORNĚNÍ

Z důvodu přípravy nových výstav je uzavřena pobočka Wortnerův dům v Českých Budějovicích. Děkujeme za pochopení.

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.